Rubriky (archiv): Sebevědomí

8 mýtů o našich hranicích

8 mýtů o našich hranicích

Osobní hranice hájící naše lidství a vzájemné láskyplné vztahy dávají svobodu nám i druhým. Jak často přemýšlíme nad tím, kde jsou zdravé meze ve vztazích a v osobním životě?

1. mýtus: Stanovením hranic jednám sobecky

Mnozí lidé si myslí, že stanovení hranic vůči těm, kteří mě potřebují, je sobecké. Ano, měli bychom být milujícími lidmi, kteří se starají krom sebe i o blaho druhých a vhodné hranice naši schopnost starat se o druhé jen zlepšují. Lidé s vysoce vyvinutou schopností stanovovat si zdravé hranice, se o druhé starají nejvíce ze všech!

Naučili se rozlišovat mezi „sobectvím“ a „správcovstvím“. Sobečtí lidé sledují jen své cíle. Správci mají stanovené hranice tak, aby s lidmi a vztahy dobře „hospodařili“.

2.mýtus: Hranice jsou znamením neochoty a nezájmu

„Tvoje neochota zúčastnit se našeho setkání ukazuje, že ti na nás nezáleží!“ Kvůli tomuto mýtu zůstává mnoho jedinců ve vleku nikdy nekončících aktivit, které často nemají žádný přínos. Nechceme druhé zklamat, ublížit jim. Nechceme, aby si o nás mysleli, že je nemáme rádi, tak se podvolujeme. Jenže ve skutečnosti pokud neumíme říkat svobodně „ne“, neumíme říkat ani skutečné „ano“. Podvolovat se, ustupovat, dávat s nechutí nebo z donucení je známkou strachu. Nebuďme „milí“ a „vstřícní“ ze strachu! Narušujeme svoji vnitřní integritu. Naše „ano“ a „ne“ podřizujme svým hodnotám.

3.mýtus: Stanovením hranic si ublížím

Lidé se bojí důsledků, které jim stanovení hranic přinese – nepochopení, opuštění. „Když budu s manželkou, rodiči, dětmi, přáteli,… nesouhlasit, odcizíme se, opustí mě…“

Hranice jsou lakmusovou zkouškou našich vztahů. V našem životě jsou lidé, kteří umí respektovat naše hranice, a pak jsou ti druzí, kteří nás mají rádi jen podmíněně. Mají nás rádi, když říkáme „ano“ a nemají nás rádi, když říkáme „ne“. Náš odlišný postoj je dráždí.

Stanovení hranic souvisí s pravdomluvností. Nastavováním hranic bude z počátku docházet k neshodám, nepochopení, nepřijetí, ale teprve s nimi začíná skutečný vztah založený na pravdě.

4.mýtus: Stanovením hranic zraním druhé

Velmi častý problém mnoha lidí. Bojíme se, že svými vlastními hranicemi zraníme někoho, koho máme rádi a rádi bychom ho viděli šťastného. (Přítel, který si chce půjčit auto. Příbuzný, který prosí o peníze. Odmítnutí návštěvy rodičů. Zdrcená kamarádka, která má potřebu vám hodinu brečet do telefonu, aby se jí ulevilo.) Hranice často chápeme jako útočnou zbraň, ale to je obrovský omyl. Hranice jsou hradby, které nás chrání. Správné hranice nikoho nezraňují. Může to způsobit určité nepohodlí, ale ne ublížit. Někdy jsou situace, kdy se prostě nemůžeme obětovat. V těchto případech musíme druhé nechat, aby převzali odpovědnost za své starosti a poohlédli se, kde jinde by jejich potřeby mohly být naplněny. Proto všichni potřebujeme mít kolem sebe skupinu lidí, v níž pěstujeme podpůrné vztahy. „Když ve svém životě máme více přátel, umožňuje jim to být lidmi.“

Dáváme lidem volnost, možnost být sami, nebýt k dispozici, mít své vlastní starosti atd. Když se nám nemůže věnovat jeden člověk, můžeme se obrátit na někoho jiného. Když převezmeme odpovědnost za to, že budeme rozvíjet síť podpůrných vztahů, budeme od druhých moci přijímat jejich „ne“.

5.mýtus: Lidé si budou hranice vysvětlovat jako, že se na ně zlobím

Když si lidé začnou stanovovat svoje hranice, často u nich začne vyplouvat vztek. Objeví u sebe výčitky, hněv, jsou urážliví, výbušní a to je začne děsit. Jejich okolí na to pochopitelně reaguje a dochází ke vzájemnému nepochopení. Přichází pocit viny a studu za své emoce a chování, a lidé stanovující si hranice jsou naprosto zmatení. To, co v nás vyvolává hněv, nejsou hranice, ale jejich dosavadní porušování. Často to jsou roky nevyslovených „ne“ a protestů, které nikdy nebyly uskutečněny. Ve skutečnosti hranice snižují hněv.

6.mýtus: Hranice druhých mě zraňují

Když nás někdo odmítne a řekne nám „ne“ na naši žádost o pomoc, nabídku atd., zanechá to v nás hořký pocit. Proč tomu tak je?

1. Může to být důsledek stanovení nevhodných hranic vůči nám v minulosti.

2. Svá vlastní zranění promítáme na druhé.

3. Jsme na někom nebo něčem závislí (např. naše emocionální blaho závisí na tom, aby nám někdo byl neustále k dipozici).

4. Lidé mají problém s převzetím zodpovědnosti.

Zde platí zlaté pravidlo: Pokud chceme, aby druzí respektovali naše hranice, musíme se naučit respektovat i my jejich.

7.mýtus: Díky hranicím vzniká pocit viny

Pocity závazku nám komplikují stanovení zdravých hranic. Láska, kterou dostáváme, peníze, čas nebo cokoliv jiného, by v nás nemělo vyvolávat pocity, že někomu něco dlužíme. Přijímejme je jako dar! Dar znamená poskytnou a přijmout službu bez jakýchkoli podmínek. Co dlužíme těm, kteří se o nás starají, jsou k nám laskaví a mají o nás skutečný zájem? Dlužíme jim naše „Děkuji!“, ne svůj život, čas, peníze, poslušnost, city atd.

Vděčnost a hranice jsou dvě odlišné oblasti a tak bychom k nim měli přistupovat.

8.mýtus: Hranice jsou trvalé, ale co kdybych si něco nakonec rozmyslel/a

Vaše „ne“ je vám vždy podřízeno. Vaše hranice jsou vaším majetkem. Hranice se mohou měnit. Například když vzniká větší důvěra ve vztahu, hranice se posunují.

Stanovování hranic je otázka, kterou budeme řešit celý život. Jejich přítomnost nebo absence bude ovlivňovat kvalitu našich vztahů. Upřímně se zamyslete, jaké mýty se pro vás staly pastí a začněte věřit v dobré hranice pro váš život.

Inspirováno knihou: Hranice od H.Clouda a J.Townsenda

Deprese na obzoru

Deprese na obzoru

I zdánlivě spokojení a úspěšní lidé mohou trpět pocitem méněcennosti a pochybují o sobě. Pro mnoho jedinců se dnes stal dojem vlastní neschopnosti, nedostatek sebedůvěry a pocit určité bezcennosti, příčinou, která vede k rozpadu partnerských vztahů, konfliktům v rodině, rozkmotření se s přáteli, útěkům k práci, koníčkům nebo povrchní zábavě… Číst dál

Štěstí ukryté pod sukní

Štěstí ukryté pod sukní

Ráda byste se cítila volná, plná energie, optimismu? Múza? Femme fatale? Můžete s tím začít hned teď! Jednoduše, jasně, viditelně, hmatatelně a zvládne to každá!

Už je to půl roku, co jsem si na sebe nevzala kalhoty.

Ano, je to důležité! Protože život v sukni je jiný než v úzkých džínách.

Mám dvě malé děti, žiji dost aktivně a kalhoty respektive džíny byly pro mě každodenní oblečení. Na pískoviště, do obchodu, do školky, na doma, na chatu, i na návštěvu. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem všeho všudy střídala dvoje džínové kalhoty. Ve skříni mi visely další různé kalhoty – látkové, manšestrové i džínové. Ale já se vždy uchýlila ke dvěma nejpohodlnějším, nejrychlejším a nejneutrálnějším variantám. Byl to zvyk.

Sukně a šaty pro mě byly oblečením pro zvláštní příležitosti – večeře s manželem, společenská setkání, přednášky a výjimečně i kávičky s kamarádkami. Logicky k mým nejběžnějším botám patřily tenisky nebo balerínky. Přitom odjakživa mám ráda boty na podpatku, ale s mým kalhotovým životním stylem, to ovšem nebylo v souladu.

Pak jsem jednou narazila v obchodě na překrásnou dlouhou sukni, která byla prvotním impulsem k velkým změnám.

Chci se s vámi podělit, co šest měsíců jenom v sukních přineslo mému životu.

Mému muži se ženské oblékání velmi líbí. Dlouhé a široké sukně jsou mnohem lepší afrodisiakum než upnuté kalhoty, které sice ukáží štíhlé nohy a kulatý zadeček, ale sukně si s mužskou fantazií pohrají mnohem lépe.

Sukně vás jaksi přiměje nedělat mužské práce. Umývat okna auta na benzínce v půvabné sukni je nejen nepohodlné a nepraktické, protože leštíte sukní karoserii a ani to nevypadá dobře. Sukně má ovšem další kouzlo a to, že v mužích mnohem snáze a rychleji probudí gentlemana, který okénka od auta umyje za vás.

sukne vysivanaDíky šatům a botám s podpatky se změní i držení těla a chůze. V teniskách a svetru jsem chodila velmi rychle, někdy jsem měla pocit, že snad závodím s celým světem, jak byla moje chůze divoká a zbrklá. Kalhoty spouštějí u řady žen chlapské chování. Obzvlášť je to patrné na řeči těla – například sedět s nohama od sebe a lokty se opírat o kolena, sedět s jednou nohou opřenou kotníkem o koleno druhé nohy, postávat s jednou nohou opřenou o zábradlí apod. Navíc z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že boty s podpatky (ne deseticentimetrovými) přímo nutí člověka, aby měl krásnější držení těla. To znamená, že se pak ženy nehrbí, nevystrkují břicha a zadky, ale stojí lépe. V krásné sukni se mi chce přímo tančit, chodím lehčeji, zpomalila jsem a víc si toho mohu cestou vychutnat.

Děti jsou z dlouhých sukní nadšené. Rády se sukní chytají a schovávají se pod ně. Díky velkým sukním mě velmi rychle najdou v každém davu – je to výrazný, neobyčejný prvek v úrovni jejich očí.

Starší syn mi sám řekl, že se mu maminka líbí víc v sukni, protože je jako princezna. A mladší utvrdil mé rozhodnutí ve změně oblékání tím, že jednou, když jsem se pěkně oblékla a vzala si po dlouhé době širokou sukni, lodičky a sako, se na mě s úžasem a údivem podíval a řekl: „Jé! Máma vypadá jako holka!“ V podstatě tím vyjádřil, že vypadám žensky a že se mu to líbí.

Další příjemnou změnou je, že když si obléknu šaty, cítím přirozenou potřebu lépe si upravit vlasy i obličej. Díky ženskému oblékání jsem se rozhodla, že se nenechám se opět ostříhat na krátko a nechávám si narůst dlouhé vlasy. Což je další významný ženský atribut, o kterém by mohl být celý článek. Ženské oblékání vás inspiruje a provokuje k tomu se o sebe lépe starat!

Zamyslete se: „Kolik chlapů, chce mít doma „kluka“ v teplákách?“

Skoro při každé procházce městem, se se mnou zapovídá nějaká žena, která mi chce pochválit oblečení. Starší ženy vzpomínají na doby svého mládí, kdy nosily dlouhé sukně a mladší si uvědomují, jak je pro ženu nepěkné nosit roztrhané džínové kraťasy, byť je to výstřelek poslední módy.

Kdykoliv jsem potřebovala něco vyřešit na úřadech, v obchodech nebo na pracovních schůzkách všimla jsem si jedné VELMI podstatné věci. Muži jsou k ženě v šatech mnohem vstřícnější a méně odporují. Jakému muži se chce hádat se ženou v krásných šatech? Čím delší sukně, tím jsou mírnější, ochotnější, přístupnější a dokáží věci rychleji zařídit. Ženy z vás cítí ženskou sílu a energii a tím si bez jediného slova získáte větší respekt a převahu v komunikaci. Navíc sedí-li před vámi žena v kalhotách, pak vy máte v tu chvíli něco, co ona nemá. Ona tomu na vědomé úrovni pravděpodobně nerozumí a neumí popsat, proč se, hned jak jste vkročila do místnosti, začala cítit jinak. Možná si jen myslí, že vám to víc sluší, přitom to v ní neprobudí závist nebo nevraživost, ale naopak – ženy jsou vstřícnější a mají pocit, že by se o vás mohly něčemu přiučit. Tudíž už nenarazíte na nepříjemnou paní za přepážkou. Sukně má v tuto chvíli ve sféře podvědomí další mocnou zbraň – na úrovni, kterou si lidé okolo vás neuvědomují, jim evokujete vzpomínky na maminku, na babičku, tudíž na dětství a oni se s vámi cítí dobře, i když nechápou proč.

Olga S VyšehradSukně a krásné šaty vám nejen zvednou sebevědomí, ale hlavně náladu. Cítíte se fajn, je jednodušší se usmívat, být pozitivní. Cítíte se žensky, jste tedy správně naladěná, uvolněná, přirozenější. Zvolníte. Nepotřebujete si hrát na dokonalou a výkonnou. Zjemníte! Vaše gesta, pohledy, úsměvy budou měkčí, ladnější a přitažlivější. Váš tón hlasu a i mluvený projev bude vřelejší.

Třeba objevíte nebo se vrátíte k věcem, které máte ráda. Já začala vyšívat a pomalu se vracím i k malování obrazů. Najednou se na to najde i čas! Každá žena, i když je pohlcena rodinou nebo kariérou nebo obojím, se potřebuje realizovat v typicky ženských činnostech, a tím nemám na mysli žehlení a luxování. I když i to – pokud se zklidníte po ženské stránce, nebudete vnímat jako nepříjemnou povinnost.

Spolu s šaty k vám přijdou i doplňky, které dostanete nejen od manžela, ale i od kamarádek jako dárek – jen tak! A když si obléknete šaty, už si nehodíte batoh na záda, ale vezmete si kabelku, možná i klobouk nebo šátek.

Sukně a šaty vám dávají mnoho možností, jak podtrhnou vaši krásu! V kalhotách je vidět každý centimetr, který vám někde chybí nebo přebývá. V pohodlné sukni se budete cítit lépe u budete celkově uvolněnější!

Muži vám budou častěji a ochotněji uvolňovat místo v tramvaji, podrží vám dveře, pustí vás před sebe.

Volné šaty a sukně jsou pohodlnější! Džíny prostě tlačí. Navíc s menstruačním cyklem se ženám často stává, že se v určité fázi cyklu více zaoblí a kalhoty, které jsou jim jindy akorát, dopínají hůře. V sukni vám bude dobře, i když třeba po Vánocích přiberete dvě kila.

Toto je jen část vnějších změn, kterou mi do života přineslo odložení kalhot. Samozřejmě jak jsem už trochu naznačila, dochází i ke změnám vnitřním, tedy lepšímu pocitu sama ze sebe a na to navazujícím mezilidským vztahům. „Je snazší být dobrá a laskavá, když máte na sobě pěkné šaty.“ :)

Vidím, jak se lidem na ulici líbím – mužům, ženám i dětem.

Sukně je atributem ženskosti a ta má obrovskou moc! I v rozjívených puberťácích nebo v opilcích probudí dlouhá široká sukně úctu a slušné chování!!!

Rozhlédněte se kolem sebe! Kolik žen nosí šaty? Kolik jich znáte, že mají jako součást svého přirozeného každodenního šatníku sukně? A tím nemyslím přiléhavé mini.

Milé ženy, noste dlouhé ženské sukně! Budete jako rebelky moderní doby! Polonahá těla na ulici, skoro vyholené hlavy a vulgární slovník z úst mladých žen, totiž už dnes nikoho nepřekvapí. Bohužel.

Muži, kupte svým ženám šaty! Dejte jim je jen tak jako dárek nebo třeba k výročí. Co myslíte: „Kolik mužů tohle udělá za svůj život?“ Nebo až půjdete se svoji ženou ulicí, zastavte se u výlohy s šaty, které se vám budou líbit a řekněte jí: „Tyhle by ti moc slušely. Pojď si je vyzkoušet.“ A kupte je nebo jiné, které si vybere. Možná budete více než překvapeni, co to s ní udělá.

A teď se ještě znovu obracím na ženy: „Říkáte-li si nyní, že toho vašeho by tohle nikdy nenapadlo. Pak si znovu přečtěte tento článek a začněte nosit šaty!“

Váš zevnějšek i vaše nitro se vzájemně ovlivňují. Proto vám přeji hodně radosti, sil i krásy na vaší cestě ženskosti!

Nekonečný seznam těch správných lidí, které hledáte

Nekonečný seznam těch správných lidí, které hledáte

Oslovit, poznat, zaujmout a vzít si kontakt na potencionálního prospekta je dovednost, která změnila životy mnoha lidí na životy bohatých.

Všichni jsme v networku, ať děláme cokoliv. V prodeji, službách i osobním životě nejlépe funguje doporučení známý známému. Když jste například spolupracovník v nějakém networku nebo finanční poradce, pak svoji síť potřebujete vytvářet pravidelně a efektivně.
Většinou lidé neuspějí právě proto, že nedokáží vytvořit fungující tým, síť spolupracovníků a stálých zákazníků.

Jedno z klíčových pravidel úspěchu každého obchodníka říká: „Přidávejte na svůj seznam prospektů, potencionálních zákazníků,… 20 nových kontaktů týdně.“
Když tuhle větu řeknete nováčkovi a nevysvětlíte a neukážete mu, jak to má udělat, bude akorát zmatený a vyděšený. Dříve nebo později dospěje na konec seznamu potencionálních spolupracovníků nebo zákazníků, který si na začátku napsal (opsal ze svého telefonu).
Člověk, který má seznam čítající 500 jmen, začíná být u čísla 399 nervózní. V pozvání na schůzku nebo při prezentaci tlačí na pilu. Je pod tlakem a tak přichází nejen o vztahy, ale i o peníze.
Když naučíte nového kolegu efektivně kontaktovat kohokoliv a kdekoliv – dělat si známé, budete mít v týmu sebevědomého, ostříleného hráče se správným postojem a nikdy nekončícím seznamem. Člověk, který umí konverzovat s kýmkoliv při jakékoliv příležitosti a navázat si vztah s lidmi, je pro váš byznys klíčový.

Jak na to?

Lidé, kteří potřebují doplňovat pravidelně a smysluplně svůj seznam kontaktů, většinou překonávají dvě překážky.
1. Mají trému, cítí se trapně
2. Neví, o čem s lidmi mluvit a jak si říct o kontakt

Chcete-li se zbavit trémy a obav z oslovování nových lidí, pak pro vás bude ideální 5 krokový trénink.
První krok: Navažte s 5 lidmi oční kontakt a usmějte se na ně.
Druhý krok: S novými 5 lidmi navažte oční kontakt, usmějte se, pozdravte je, pochvalte je, udělejte jim laskavost nebo požádejte o pomoc.
Třetí krok: S dalšími 5 lidmi navažte oční kontakt, usmějte se, pozdravte, pochvalte nebo požádejte o pomoc a zapovídejte se.
Čtvrtý krok: S dalšími 5 novými lidmi udělejte totéž, ale během zapovídání stočte rozhovor na konkrétní téma. Dejte si předem cíl, o čem se budete chtít s daným člověkem bavit a zavést na to řeč.
Pátý krok: S dalšími 5 lidmi navažte oční kontakt, usmějte se, pozdravte, pochvalte nebo požádejte o pomoc, zapovídejte se, stočte rozhovor na konkrétní téma a vezměte si číslo.

Doporučuji jednotlivé kroky nepřeskakovat! Když budete toto pravidelně procvičovat, tak za pár týdnů uvidíte jasné výsledky. Budete sebevědomější, přitažlivější pro lidi, nápaditější během konverzace, budete mít lidi takzvaně lépe zmáknuté – budete vědět jak reagují, co můžete čekat, vyzkoušíte si, co vám funguje lépe a co méně. Naučíte se mnoho! Potom už nebudete mít strach oslovit kohokoliv, kdekoliv.

Nyní se podívejme na to, o čem s lidmi můžeme mluvit:

FORM je zkratka složená z počátečních písmen slov: Rodina, Práce, Volný čas, Peníze. V angličtině FORM (Family, Occupation, Recreation, Money).
Lidé často přemýšlí, o čem s ostatními mluvit. Problém je, když jsou přesvědčeni, že nemají s ostatními nic moc společného. O tématech, jako jsou rodina, práce a volný čas se dá mluvit téměř s kýmkoliv. Všichni prožíváme v podstatě podobné starosti a radosti.

Rodina: Přáli by si trávit více času se svou rodinou? Věnovat se více dětem, manželce, mít čas na kroužky s dětmi, mít čas na babičku…

Práce: Zjistěte, zda jsou lidé spokojení se svým zaměstnáním. Jestli tráví v práci tolik času, kolik chtějí a jsou za to náležitě odměněni.

Volný čas: Co by dělali, kdyby měli více volného času? Co je baví? Co mají rádi? Kolik času a peněz můžou své zálibě dopřát?
Peníze: Zajímejte se, zda chtějí nový dům, auto, jet na dovolenou, eventuálně potřebují splatit dluhy. Co si chtějí koupit a ještě si nekoupili.

Tyto dovednosti musí zvládat každý obchodník, který chce být úspěšný. Pokud přemýšlíte, jak zlepšit komunikační a seznamovací dovednosti ve vašem týmu, podívejte se na Školu seznamování. Cílem je zvýšit vaší společenskou přitažlivost, důvěryhodnost, sebevědomí a pomoci vám efektivně a bez stresu kontaktovat nové prospekty. Stáhněte si bezplatně jednoduchý návod.

tlacitko-stahnetesipremiovydokument-2

Jste přesvědčiví?

Jste přesvědčiví?

Napadlo vás už někdy, zda jste pro druhé lidi důvěryhodní, přesvědčiví a víte, jak s nimi máte mluvit? Odpovězte si na následující otázky:
1. Jste dostatečně sebevědomý/á, máte se rád/a na stupnici od jedné do deseti na deset bodů?
2. Myslíte, že působíte na své posluchače příznivě svým vzhledem, chováním a vystupováním?
3. Dovedete navázat s druhými spojení, a získat si jejich sympatie tím, že jste jim názorově blízký/á?
4. Umíte zvolit působivou stylizaci a podání řeči?
5. Jste pro věc, o které chcete druhé přesvědčit, dostatečně zapálení? Srší z vás nadšení?
6. Pracujete s myslí a emocemi posluchače/ů? Dokážete je během konverzace, skupinové diskuze nebo prezentace provést emocionální křivkou tak, aby vám na konci řekli své „ano“?
7. Zvládnete si lidi dobře otipovat, vyhodnotit příčinu jejich protiargumentů, zmapovat jejich současný postoj k dané záležitosti a na základě toho promyslet argumenty, které použijete?

Jsou-li vaše odpovědi bez zaváhání kladné, pak nemusíte sebe ani druhé o své přesvědčivosti přesvědčovat.
Pokud některé otázky ve vás vyvolaly další otázky, pak je tu pro vás ebook, plný odpovědí a užitečných rad, jak si počínat v komunikaci a ve vztazích.

Pamatujte:
Vašemu oponentovi připusťte v diskuzi vše, co lze připustit, a netvrďte nic, co nemůžete dokázat.
Když chcete druhé o něčem přesvědčit, soustřeďte se na hlavní myšlenku celé věci.
Lidé jsou ochotni souhlasit s tím, co říká jejich přítel. Udělejte si z nich nejprve přátele, sympatizanty.
Lidé obvykle již předem zamítají to, co jim předkládá osoba, která je jim nesympatická.
A předem ví, že nebudou souhlasit s tím, co říká jejich protivník.
Posluchač snáze změní svůj názor, pokud s ním (alespoň částečně) souhlasíte.
Pokud chcete získat druhého na svou stranu a přesvědčit ho o svém názoru, nesnažte se triumfovat a debatu takzvaně vyhrát. Mluvte tak, aby se váš oponent necítil poražen, ponížen ani rozčílen.

Chovejte se jako extrovert, budete šťastnější

Chovejte se jako extrovert, budete šťastnější

„Extrovertní chování dělá lidi šťastnější“, naznačuje výzkum docenta psychologie na Wake Forest University Williama Fleesonona.
“Každý z účastníků studie se cítil šťastnější, když se choval extrovertně, než když se choval introvertně,” řekl Fleeson. “Dokonce i introverti se mohou jednat extrovertně a být tak šťastnější, jen díky změně chování.”
Bez ohledu na to, zda je daný člověk přirozeně plachý nebo uzavřený, když se více rozmluví, je upovídanější nebo asertivní má to na něj velmi pozitivní efekt. Téměř jakékoli extrovertní chování, má pozitivní vliv na naši celkovou náladu. Zazpívejte si nahlas skladbu, která běží v rádiu, jděte k atraktivní dívce a začněte s ní mluvit, položte přede všemi otázku ve třídě nebo vyjádřete na poradě svůj názor.extrovert introvert

Lidé, kteří sledovali své nálady v průběhu dvou týdnů, uvedli, že se cítili šťastnější, když jednali extrovertně. Lidé, kteří během účasti ve skupinových diskusí v laboratoři, měli pokyn jednat asertivně a energicky, později uvedli, že se během diskuze celou dobu bavili. Když byli požádáni, aby jednali pasivně, chovali se uzavřeně a plaše, uvedli, že se necítili dobře, že byli až nešťastní a nebavilo je to. Sami účastníci vyhodnotili, že jejich chování se silně podepisuje na jejich náladě.
S Fleesonem spolupracovali na projektu dva vysokoškolští studenti, kteří chtěli zjistit, zda krátkodobý pozitivní efekt způsobený extrovertním chováním přenáší užitek i z dlouhodobého hlediska. Na konci každého týdne se dotazovali lidí, aby ohodnotili svoji úroveň extrovertního chování a jejich nálady a to po dobu 10 týdnů. Výsledky ukázaly, že čím déle se chováte extrovertně, tím šťastnější a uvolněnější se cítíte.
“Lidé se obecně domnívají, že štěstí je něco, co přichází zvenčí a ne z nás. Ale my můžeme své štěstí ovlivnit, protože to vychází z naší osobnosti a my máme kontrolu nad naší osobností.” řekl Fleeson.

Pokud se chcete cítit šťastnější, rozhodněte se jednat extrovertně, dobrodružně, asertivně, buďte společenští, výřeční, pak máte moc přímo zlepšovat svoji náladu. “Výzkum ukazuje, že extroverze může skutečně způsobovat štěstí.”

Převzato a přeloženo z prosincového čísla časopisu Journal of Personality and Social Psychology.