Ze života

Jak přežít Vánoce s příbuznými

Jak přežít Vánoce s příbuznými

Vánoce jsou obdobím, kdy se rodiny schází nebo by se scházet měly. Po dlouhé době k jednomu stolu zasedají bližší i vzálenější příbuzní. Vánoce jsou, respektive by měly být, svátky klidu, pohody, radosti a lásky.

prezit vanoceJenže občas máme spíš pocit, že jsou testem, kolik toho vydržíme. Sami jsme unavení z vánočních příprav, úklidu, nakupování dárků, pečení, vánočních večírků, koncertů, besídek. Útočí na nás Santa se svými skvělými nabídkami, akcemi, slevami. Všude se to blýská, svítí, hraje a bliká. Centrum je plné turistů, kteří se přijeli pokochat vánoční Prahou. Moře těl v ulicích a nákupních centrech vás samo posouvá jako kmen zmítaný na vlnách. V kavárnách si není kam sednout. V práci se ke konci roku dotahují staré projekty, graduje vánoční šílenství a plánuje se na nový rok. Díky tomu jsme všichni plní ambicí, že od nového roku se do toho pustíme naplno a jasně, letos určitě zhubneme a naučíme se anglicky. Ještě si chceme zajít do kadeřnictví, kde fény jedou na plno a přes čpění barev necítíme ani zapálenou aromalampičku se skořicí. Do toho vypuknou ve škole vši a ve školce neštovice. Rýmu má půlka rodiny. Venku stříká bláto a my večer vypadáme jako traktorový závodník. Děti se těsně před svátky zmáčí v kádi s kaprama. Manžel si při zasazování stromku do stojanu málem usekne prst. Největší zážitek ze stromečku má kočka, která se rozhodla pro hru na veverku.
A tím vším ta “pravá vánoční pohoda” teprve začíná.

prezit vanoceV den “D” se začnou sjíždět příbuzní. Děti už od rána šílí kolem stromečku a každých pět – ne pardon – každé tři minuty se ptají, kdy už přijde Ježíšek.
Muži řeší politiku a otevírají další lahev. Ženy stojí u plotny, kde na ně prská olej z pánvičky a do toho jim maminka nebo tchýně radí, jak by měly své děti lépe vést a že kdyby si daly vařečky místo šuplíku do starého keramického hrnce zděděného po babičce, měly by je lépe po ruce. A ta polévka je letos nějaká mastnější.
Do toho přichází manžel a předvede dokonalou léty nacvičenou souhru rukou, kdy současně poplácá manželku po zadku a zároveň mizí z tácu jeden řízek.
Dědeček si stěžuje na bolesti po operaci žlučníku a podrobně líčí detaily.
Strýc se zajímá, kdy už si ten váš nejstarší pacholek najde nějakou holku. Tetička, se ptá, kde máte vystaveného Buddhu, kterého vám přivezla z dovolené. Muži začínají mít přihnuto a hádají se, co že to povídali Miloš s Karlem. Matky začínají být unavené, ale hurá je dosmaženo a už se blíží Ježíšek.

prezit vanoce

Vánoce, tak jak je slavíme u nás ve střední Evropě, jsou pro mnohé obdobím stresu a konfrontace ostatními členy rodiny. Nemusíme si rozumět s každým z příbuzenstva. Často nesouhlasíme s jejich názory, zvyky a dráží nás jejich zlozvyky, které si ani na Vánoce pro všeobecné blaho neodpustí. Někdo volí útěk před tím vším na druhý konec světa, kde si připije drinkem na rozpáleném písku.

Co by udělalo největší radost vám? Co můžete udělat pro klid a pohodu s rodinou? Nebo radši volíte stres a honičku, aby všechno bylo tak dokonalé, jak to jen jde, a přitom si tu pohodu a dokonalost vůbec neužijete? Co by udělalo radost vašim nejbližším?
Zachovejte klid. Vždyť Ježíšk se také narodil v chlívku. 🙂 Dělejte to, co máte rádi!
Hlavně zůstaňte nad věcí. Nikdo jiný to za vás neudělá!

Štěstí ukryté pod sukní

Štěstí ukryté pod sukní

Ráda byste se cítila volná, plná energie, optimismu? Múza? Femme fatale? Můžete s tím začít hned teď! Jednoduše, jasně, viditelně, hmatatelně a zvládne to každá!

Už je to půl roku, co jsem si na sebe nevzala kalhoty.

Ano, je to důležité! Protože život v sukni je jiný než v úzkých džínách.

Mám dvě malé děti, žiji dost aktivně a kalhoty respektive džíny byly pro mě každodenní oblečení. Na pískoviště, do obchodu, do školky, na doma, na chatu, i na návštěvu. Nebudu přehánět, když řeknu, že jsem všeho všudy střídala dvoje džínové kalhoty. Ve skříni mi visely další různé kalhoty – látkové, manšestrové i džínové. Ale já se vždy uchýlila ke dvěma nejpohodlnějším, nejrychlejším a nejneutrálnějším variantám. Byl to zvyk.

Sukně a šaty pro mě byly oblečením pro zvláštní příležitosti – večeře s manželem, společenská setkání, přednášky a výjimečně i kávičky s kamarádkami. Logicky k mým nejběžnějším botám patřily tenisky nebo balerínky. Přitom odjakživa mám ráda boty na podpatku, ale s mým kalhotovým životním stylem, to ovšem nebylo v souladu.

Pak jsem jednou narazila v obchodě na překrásnou dlouhou sukni, která byla prvotním impulsem k velkým změnám.

Chci se s vámi podělit, co šest měsíců jenom v sukních přineslo mému životu.

Mému muži se ženské oblékání velmi líbí. Dlouhé a široké sukně jsou mnohem lepší afrodisiakum než upnuté kalhoty, které sice ukáží štíhlé nohy a kulatý zadeček, ale sukně si s mužskou fantazií pohrají mnohem lépe.

Sukně vás jaksi přiměje nedělat mužské práce. Umývat okna auta na benzínce v půvabné sukni je nejen nepohodlné a nepraktické, protože leštíte sukní karoserii a ani to nevypadá dobře. Sukně má ovšem další kouzlo a to, že v mužích mnohem snáze a rychleji probudí gentlemana, který okénka od auta umyje za vás.

sukne vysivanaDíky šatům a botám s podpatky se změní i držení těla a chůze. V teniskách a svetru jsem chodila velmi rychle, někdy jsem měla pocit, že snad závodím s celým světem, jak byla moje chůze divoká a zbrklá. Kalhoty spouštějí u řady žen chlapské chování. Obzvlášť je to patrné na řeči těla – například sedět s nohama od sebe a lokty se opírat o kolena, sedět s jednou nohou opřenou kotníkem o koleno druhé nohy, postávat s jednou nohou opřenou o zábradlí apod. Navíc z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že boty s podpatky (ne deseticentimetrovými) přímo nutí člověka, aby měl krásnější držení těla. To znamená, že se pak ženy nehrbí, nevystrkují břicha a zadky, ale stojí lépe. V krásné sukni se mi chce přímo tančit, chodím lehčeji, zpomalila jsem a víc si toho mohu cestou vychutnat.

Děti jsou z dlouhých sukní nadšené. Rády se sukní chytají a schovávají se pod ně. Díky velkým sukním mě velmi rychle najdou v každém davu – je to výrazný, neobyčejný prvek v úrovni jejich očí.

Starší syn mi sám řekl, že se mu maminka líbí víc v sukni, protože je jako princezna. A mladší utvrdil mé rozhodnutí ve změně oblékání tím, že jednou, když jsem se pěkně oblékla a vzala si po dlouhé době širokou sukni, lodičky a sako, se na mě s úžasem a údivem podíval a řekl: „Jé! Máma vypadá jako holka!“ V podstatě tím vyjádřil, že vypadám žensky a že se mu to líbí.

Další příjemnou změnou je, že když si obléknu šaty, cítím přirozenou potřebu lépe si upravit vlasy i obličej. Díky ženskému oblékání jsem se rozhodla, že se nenechám se opět ostříhat na krátko a nechávám si narůst dlouhé vlasy. Což je další významný ženský atribut, o kterém by mohl být celý článek. Ženské oblékání vás inspiruje a provokuje k tomu se o sebe lépe starat!

Zamyslete se: „Kolik chlapů, chce mít doma „kluka“ v teplákách?“

Skoro při každé procházce městem, se se mnou zapovídá nějaká žena, která mi chce pochválit oblečení. Starší ženy vzpomínají na doby svého mládí, kdy nosily dlouhé sukně a mladší si uvědomují, jak je pro ženu nepěkné nosit roztrhané džínové kraťasy, byť je to výstřelek poslední módy.

Kdykoliv jsem potřebovala něco vyřešit na úřadech, v obchodech nebo na pracovních schůzkách všimla jsem si jedné VELMI podstatné věci. Muži jsou k ženě v šatech mnohem vstřícnější a méně odporují. Jakému muži se chce hádat se ženou v krásných šatech? Čím delší sukně, tím jsou mírnější, ochotnější, přístupnější a dokáží věci rychleji zařídit. Ženy z vás cítí ženskou sílu a energii a tím si bez jediného slova získáte větší respekt a převahu v komunikaci. Navíc sedí-li před vámi žena v kalhotách, pak vy máte v tu chvíli něco, co ona nemá. Ona tomu na vědomé úrovni pravděpodobně nerozumí a neumí popsat, proč se, hned jak jste vkročila do místnosti, začala cítit jinak. Možná si jen myslí, že vám to víc sluší, přitom to v ní neprobudí závist nebo nevraživost, ale naopak – ženy jsou vstřícnější a mají pocit, že by se o vás mohly něčemu přiučit. Tudíž už nenarazíte na nepříjemnou paní za přepážkou. Sukně má v tuto chvíli ve sféře podvědomí další mocnou zbraň – na úrovni, kterou si lidé okolo vás neuvědomují, jim evokujete vzpomínky na maminku, na babičku, tudíž na dětství a oni se s vámi cítí dobře, i když nechápou proč.

Olga S VyšehradSukně a krásné šaty vám nejen zvednou sebevědomí, ale hlavně náladu. Cítíte se fajn, je jednodušší se usmívat, být pozitivní. Cítíte se žensky, jste tedy správně naladěná, uvolněná, přirozenější. Zvolníte. Nepotřebujete si hrát na dokonalou a výkonnou. Zjemníte! Vaše gesta, pohledy, úsměvy budou měkčí, ladnější a přitažlivější. Váš tón hlasu a i mluvený projev bude vřelejší.

Třeba objevíte nebo se vrátíte k věcem, které máte ráda. Já začala vyšívat a pomalu se vracím i k malování obrazů. Najednou se na to najde i čas! Každá žena, i když je pohlcena rodinou nebo kariérou nebo obojím, se potřebuje realizovat v typicky ženských činnostech, a tím nemám na mysli žehlení a luxování. I když i to – pokud se zklidníte po ženské stránce, nebudete vnímat jako nepříjemnou povinnost.

Spolu s šaty k vám přijdou i doplňky, které dostanete nejen od manžela, ale i od kamarádek jako dárek – jen tak! A když si obléknete šaty, už si nehodíte batoh na záda, ale vezmete si kabelku, možná i klobouk nebo šátek.

Sukně a šaty vám dávají mnoho možností, jak podtrhnou vaši krásu! V kalhotách je vidět každý centimetr, který vám někde chybí nebo přebývá. V pohodlné sukni se budete cítit lépe u budete celkově uvolněnější!

Muži vám budou častěji a ochotněji uvolňovat místo v tramvaji, podrží vám dveře, pustí vás před sebe.

Volné šaty a sukně jsou pohodlnější! Džíny prostě tlačí. Navíc s menstruačním cyklem se ženám často stává, že se v určité fázi cyklu více zaoblí a kalhoty, které jsou jim jindy akorát, dopínají hůře. V sukni vám bude dobře, i když třeba po Vánocích přiberete dvě kila.

Toto je jen část vnějších změn, kterou mi do života přineslo odložení kalhot. Samozřejmě jak jsem už trochu naznačila, dochází i ke změnám vnitřním, tedy lepšímu pocitu sama ze sebe a na to navazujícím mezilidským vztahům. „Je snazší být dobrá a laskavá, když máte na sobě pěkné šaty.“ 🙂

Vidím, jak se lidem na ulici líbím – mužům, ženám i dětem.

Sukně je atributem ženskosti a ta má obrovskou moc! I v rozjívených puberťácích nebo v opilcích probudí dlouhá široká sukně úctu a slušné chování!!!

Rozhlédněte se kolem sebe! Kolik žen nosí šaty? Kolik jich znáte, že mají jako součást svého přirozeného každodenního šatníku sukně? A tím nemyslím přiléhavé mini.

Milé ženy, noste dlouhé ženské sukně! Budete jako rebelky moderní doby! Polonahá těla na ulici, skoro vyholené hlavy a vulgární slovník z úst mladých žen, totiž už dnes nikoho nepřekvapí. Bohužel.

Muži, kupte svým ženám šaty! Dejte jim je jen tak jako dárek nebo třeba k výročí. Co myslíte: „Kolik mužů tohle udělá za svůj život?“ Nebo až půjdete se svoji ženou ulicí, zastavte se u výlohy s šaty, které se vám budou líbit a řekněte jí: „Tyhle by ti moc slušely. Pojď si je vyzkoušet.“ A kupte je nebo jiné, které si vybere. Možná budete více než překvapeni, co to s ní udělá.

A teď se ještě znovu obracím na ženy: „Říkáte-li si nyní, že toho vašeho by tohle nikdy nenapadlo. Pak si znovu přečtěte tento článek a začněte nosit šaty!“

Váš zevnějšek i vaše nitro se vzájemně ovlivňují. Proto vám přeji hodně radosti, sil i krásy na vaší cestě ženskosti!

Po své dlouhé nemoci ohromila celý svět

Po své dlouhé nemoci ohromila celý svět

Doktorka Jill Bolte Taylor, specialistka na mozek a jeho funkce, sama prodělala mozkovou příhodu. Její zážitek dojímá a fascinuje miliony lidí po celém světě.
Dokážete si představit, jaké by to bylo, kdybyste uměli lépe proniknout do tajů své mysli?
Poslechněte si fascinující příběh doktorky Jill B. Taylorové.

Už jste někdy přemýšleli:

  • Proč vás některé situace rozruší a panikaříte a proč jiné zvládáte s klidem?
  • Máte návyky, které se vám na sobě samých nelíbí a například ve stresových situacích vás naprosto ovládnou?
  • Nesete si nějaká traumata z dětství?
  • Víte, že za vašimi neúspěchy mohou stát vaše pochybnosti?
  • Co všechno je zapsané v naší mysli respektive v našem podvědomí?

Vědecky ověřená metoda

Existuje vědecky ověřená metoda stojící na odborném výzkumu, který započal již v roce 1944, která vám nejen umí odpovědět na řadu podobných otázek, ale především vás naučí pracovat se svojí myslí efektivně. Přepište vzorce myšlení, které vás jen blokují na cestě k úspěchu a sami si vytvořte vlastní programy, které vám budou pomáhat zvládat stres, negativní emoce, pochybnosti…

Vy tvoříte svůj svět

Něco vás napadne – máte myšlenku a na jejím základě realizujete a zhmotňujete věci okolo sebe. Na to, co je kolem nás, máme větší vliv, než si dokážeme uvědomit.
Chcete vědět jak můžete lépe využívat svůj mozek a zlepšit si tak život? Klikněte ZDE

[button mode=“heart“ href=“http://bit.ly/ObchodEfektivneAll“]Obchod efektivně – obchod hlavou[/button]

Jak zvládnout kritiku aneb když sendvič nestačí

Jak zvládnout kritiku aneb když sendvič nestačí

Kritiku od vás mnohem lépe a účinněji přijme člověk, se kterým máte naplněnou vzájemnou citovou nádrž. Ten, s kým máte citové konto (nádrž) v mínusu, vás bude za jakoukoliv kritiku nenávidět. Pravidelně přidávejte drobné vklady na vzájemná citová konta s lidmi. Jak?
Od raného dětství, kdy děti chodí na pískoviště, přes základní, středí školu, i práci lidé touží po tom, aby je okolí uznávalo, aby byli pro druhé důležití.
Podaří-li se vám ve společenském styku, aby se lidé po rozhovoru s vámi cítili spokojeni a měli pocit, že jsou uznáváni, našli jste si nové sympatizanty a kamarády. Udělali jste významné vklady do společných citových nádrží. Uznání si nezaslouží jen velké věci. Naučte se chválit maličkosti. Když se vám něco líbí, vyslovte uznání. Dodáváte tak lidem kuráž ukázat co je v nich. Zaslouženou pochvalou je motivujete. Budete-li oceňovat práci druhých, začnou oni nejspíš oceňovat i tu vaši.

Ve společnosti i s lidmi obecně hovořte o věcech společensky prospěšných, nových a zajímavých. Zvláštní a podivuhodné příběhy upoutají pozornost posluchačů. Mluvte o oblasti jejich koníčků a zájmů.

Na co si dát pozor a co dělá mnoho z nás! Nesnažte se v hovoru zdůrazňovat, co jste vy dokázali. Naopak – dejte druhému možnost povědět, co dokázal on! Tím vším plníte společné citové nádrže.

A co máme dělat, když je třeba druhému něco vytknout?!
Chcete-li se naučit kritizovat, aniž byste se druhého dotkli, pak zachovávejte tyto zásady:
1. chyby vytýkejte jen mezi čtyřma očima
2. s druhým mluvte jako se svým přítelem, kterého máte rádi a kterého si vážíte – budete tak volit vhodnější slova
3. uveďte, že i jiní se dopouštějí podobných chyb, že pro to máte pochopení
4. začněte tím, že pochválíte, co dělá daný člověk dobře
5. ukažte mu, jak se věc správně dělá, na co si má dát pozor, na co se zaměřit
6. nakonec opět trochu pochvalte a vyjádřete své přesvědčení, že zvládne danou věc napravit
7. jde-li to pak, kritizujte nepřímo
8. uvažte, zda kritiku je vhodné přednést hned anebo raději odložit – například, až se emočně uvolníte

Kolik máte přátel?

Kolik máte přátel?

Zamyslete se: „Kolik znáte lidí a kolik máte přátel?“

„Co je podstata přátelství?“

Taky jsem si svého času myslela, že jich mám hodně, dokud jsem nemusela přehodnotit podstatu přátelství a změnit sebe, svoje myšlení, chování a okruh lidí.

„Kdo je pro vás přítel?“ Odpovězte si na následující otázky:

„Kolik lidí, které považujete za své přátele, byste mohli pozvat na svatbu?“

Sto? Dvě stě? Tři sta?

A na narozeninovou párty?

Padesát? Sedmdesát? Sto?

Kdybyste chtěli jít dnes večer do kina nebo na stadion, kolika osobám byste zavolali?

Patnácti? Dvaceti?

Pro kolik z těchto lidí jsou důležité vaše osobní záležitosti, vaše starosti?

S kolika sdílíte své životní plány, osobní nebo rodinné problémy?

Na ramenou kolika z nich byste se mohli vyplakat a cítili se pochopení?

Kolik z nich se upřímně raduje z vašich úspěchů a na vlastní kůži prožívají vaše trápení?

Vím, že není snadné odpovídat. Většina lidí řekne tak dvě nebo tři osoby.

Představte si, kdyby jeden z těch dvou nebo tří byl smrtelně nemocný a zbývalo by mu pár měsíců života, nabídli byste jim, že se dle svých možností ujmete jejich rodin, pomůžete jim fyzicky nebo finančně a postaráte se o jejich děti?

Současně se zamyslete, kolik lidí by se postaralo o vás,kdybyste byli v nouzi nebo o vaši rodinu, kdyby se s vámi něco stalo?

Komu můžete věřit?

Na koho se můžete spolehnout?

Společníků, známých a kamarádů míváme relativně dost. To, zda máme opravdové přátele, záleží hodně na tom, kým jsme my sami.

K tomu, abychom našli dobré blízké přátele, potřebujeme většinou dvě věci:

  1. Poznat hodně lidí a mezi nimi se „objeví“ naši skutční přátelé.
  2. Investovat do vztahu kus sebe.